Jesenická hřebenovka za tři dny: z Ostružné přes Praděd do Staré Vsi

Tři dny, 58 kilometrů a skoro všechny velké jesenické vrcholy v jednom tahu. S přítelkyní jsme na Velký pátek vystoupili z vlaku v Ostružné a na Boží hod velikonoční dopoledne jsme scházeli do Staré Vsi u Rýmařova. Cestou jsme prošli Smrk, Šerák, Keprník, Praděd i Vysokou holi. V údolích bylo začátkem dubna už jaro, ale zhruba od 1 100 metrů výš byl hřeben pořád bílý.

První den: z nástupiště na Červenohorské sedlo

Vlak ze Šumperka do Jeseníku vás vysadí přímo na startu. Z nádraží v Ostružné jsme vyrazili v 10:52 pod modrým nebem a lesem kolem lovecké chaty Císařka jsme stoupali na Smrk (1 127 m). Je to nejvyšší vrchol Rychlebských hor a přes temeno vede polská hranice. Po červené jsme pak sešli do Ramzové. Kolem třetí jsme stáli v Ramzovském sedle v 760 metrech, kde Rychlebské hory končí a začíná Hrubý Jeseník.

Pak přišlo hlavní stoupání dne, skoro 600 výškových metrů na Šerák (1 351 m), kam jsme dorazili v 17:26. U Chaty Jiřího kousek pod vrcholem jsme si dali dvacet minut pauzu. O hodinu později jsme stáli na zasněženém Keprníku (1 423 m) v nízkém večerním světle a odtud je první fotka v galerii. Slunce zapadlo v 19:32, takže poslední kus přes Červenou horu jsme šli za šera a na Červenohorské sedlo jsme došli ve 20:27. Den skončil na 27,8 km a zhruba 1 340 metrech stoupání, devět a půl hodiny od vlaku.

Postel jsme ten večer nehledali. Spali jsme venku pod hvězdami, přímo na sněhu na Červenohorském sedle. Takový bivak je ale v pořádku jen tehdy, když dodržíte pravidla chráněného území, víc o nich níž.

Druhý den: přes Praděd na Jelení studánku

Sobota byla zatažená. Ze sedla jsme vyšli v 10:06 a pokračovali hřebenem kolem Výrovky přes Malý a Velký Jezerník. Lesní cestu tu celou pokrýval sníh a lyžaři v něm nechali stopy. Na Švýcárně (12:36) jsme se zdrželi půl hodiny a pak vystoupali na Praděd. S 1 491 metry je nejvyšší horou Moravy i Slezska a pod vysílačem, ve kterém je i restaurace, jsme strávili čtyřicet minut. Kolem Petrových kamenů a přes U Barborky jsme sestoupili na Ovčárnu a odtud zase nahoru na Vysokou holi (1 464 m), kde jsme byli v půl šesté. Východně pod vrcholem spadají svahy do Velké kotliny, kde v Jeseníkách padá nejvíc lavin, nejčastěji na jaře. Značená cesta se drží hřebene. Na Jelení studánku jsme došli v 18:48 po 19,3 km a 770 metrech stoupání.

Třetí den: dolů do Staré Vsi

Druhou noc jsme spali v kamenné útulně u Jelení studánky. Ráno ležela na hřebeni mlha a kolem útulny zbývaly jen ostrůvky sněhu. Slunce vyšlo za mlhou v 6:14 a v 7:38 jsme vyrazili po červené dolů směrem na Rýmařov. Sníh brzy zmizel úplně a kousek před Starou Vsí vede cesta podél úzkého lesního náhonu. V 11:00 jsme byli v obci, o 10,7 km dál a 700 metrů níž.

Co se hodí vědět

Vlaky trati 292 stavějí v Ostružné i v Ramzové, takže první den se dá zkrátit už v Ramzovském sedle. Ze Staré Vsi jezdí autobus 880 k nádraží v Rýmařově a odtud jede vlak do Valšova. O víkendu a ve svátek si spoje radši ověřte předem. Chata Jiřího na Šeráku má v dubnu omezený provoz, protože lanovka z Ramzové stojí kvůli každoroční údržbě. Švýcárna má otevřeno denně. Kamenná útulna u Jelení studánky patří Lesům ČR, vejde se do ní patnáct lidí a slouží jen k nouzovému přespání na jednu noc, když vás zastihne špatné počasí nebo dojdou síly. Hned vedle teče pramen a rozdělávat oheň se nesmí. Mimo zastavěné části obcí a vyhrazená místa se v CHKO Jeseníky tábořit nesmí. Přespání na jednu noc bez stanu, po kterém nezůstanou žádné stopy, se ale za táboření nepovažuje, je to bivak. Neplatí to v národních přírodních rezervacích Praděd a Šerák-Keprník, kde se po celý rok nesmí z vyznačených cest a bivakovat se tam nesmí vůbec. Než rozbalíte karimatku, zjistěte si, kudy vede hranice rezervace. Začátkem dubna 2026 se po sněhu na hřebeni šlo dobře v obyčejných pohorkách a nesmeky ani sněžnice jsme nepotřebovali. Jiný rok to ale může vypadat úplně jinak. Horská služba má číslo 1210. Do batohu přibalte i čelovku, protože třetího dubna zapadalo slunce nad Keprníkem v 19:32.

Kdo má den navíc, může na východní straně pohoří zkusit ferratu v Ludvíkově.