Šest dní napříč Tenerife po GR 131: z Arony přes svahy Teide do La Esperanzy

Šest dní a zhruba 112 kilometrů, asi 5 700 metrů nahoru a 5 650 metrů dolů, ze starého městečka Arona na jihu až do La Esperanzy na severovýchodě. Na konci listopadu 2025 jsme se čtyřmi kamarády prošli dálkovou trasu GR 131 Anaga–Chasna obráceně, přes Ifonche a Vilaflor nahoru do Las Cañadas. Tam jsme odbočili po stezce přes Montaña Blanca na La Rambletu do téměř 3 560 metrů, večer koukali, jak moře mraků mění barvy, a pak šli po GR 131 borovými lesy Corona Forestal až do La Esperanzy, kde končí.

První den: z Arony do Las Corujas nad Vilaflorem

Vyrazili jsme v půl třetí odpoledne od kostela na náměstí v Aroně, ve zhruba 630 metrech. GR vede z města ulicemi čtvrti Vento a po Camino de Suárez stoupá do suchých kamenitých kopců. Krátce před čtvrtou jsme byli v sedle Degollada de los Frailitos ve zhruba 760 metrech a za zády se otevřel výhled na pobřeží. Cesta pak vede pod Roque Imoque, na okraji přírodní rezervace Barranco del Infierno, a kousek po páté přichází do osady Ifonche, něco přes 1 000 metrů. Nad Ifonche začíná borový les. Slunce zapadlo hned po šesté, takže dlouhé stoupání kolem mostu Guayero a borovicemi Corona Forestal jsme šli už za tmy a skončili ve 20:36 v Las Corujas, zhruba v 1 600 metrech. Vyšlo to na 15,5 km, zhruba 1 280 metrů nahoru a 320 dolů.

Druhý den: z Vilafloru na Degollada de Guajara a k Paradoru

Ráno jsme sešli kolem Ermita de San Roque do Vilaflor de Chasna a kousek po desáté jsme stáli u kostela San Pedro, zhruba ve 1 400 metrech. Po pauze ve vesnici jsme v půl dvanácté vyrazili po GR 131, která stoupá po staré Camino Real de Chasna borovým lesem Corona Forestal. Celou dobu jsme zůstali na GR a okruh PR-TF 72 k vyhlídce Los Escurriales jsme vynechali. Kolem půl jedné už cesta vedla přes světlé vrstevnaté tufy, po druhé přišly mraky a horní část lesa zmizela v mlze. Nad lesem stezka stoupá přes černý písek Arenas Negras a za deset minut čtyři jsme stáli na Degollada de Guajara, sedle do Las Cañadas, zhruba ve 2 400 metrech, nejvýš za celý den. Odtud jsme sestoupili na dno kaldery, nad kterou se konečně vyjasnil Teide, a po odbočce GR 131.1 šli na západ po cestě Siete Cañadas. Ve čtvrt na šest jsme byli u Ermita de Nuestra Señora de las Nieves vedle Paradoru, zhruba ve 2 170 metrech. Za den 18,6 km, zhruba 1 230 metrů nahoru a 630 dolů.

Třetí den: z Las Cañadas na La Rambletu

Vyrazili jsme v osm ráno od silnice TF-21 v Las Cañadas, ve výšce asi 2 180 m. Keře byly bílé od jinovatky a na Teide zrovna dopadlo první slunce. Za necelou hodinu pohodové chůze kolem Montaña Majúa jsme byli u dolní stanice lanovky a u tamní kavárny jsme si dali delší pauzu. Krátce po poledni jsme od vyhlídky na TF-21 nastoupili na stezku Montaña Blanca (PNT 07). Povolení na PNT 07, bez kterého se sem nesmí, jsme měli, víc o tom níž. Začíná jako široká cesta po světlé pemze kolem Montaña Blanca a mraky tehdy ležely nízko na svazích. Pak se stará cesta k vrcholu zvedá prudce po hřbetu Lomo Tieso, kolem Estancia de los Alemanes až k chatě Refugio de Altavista ve 3 260 m. Tenhle úsek je strmý, sypký a výška se na každém kroku pozná. Někde nad 3 000 metry jsme vylezli z mraků do slunce a pod námi se rozprostřelo moře mraků.

V 16:36 jsme stáli na vyhlídce Mirador de La Fortaleza vedle La Rambleta, horní stanice lanovky, ve výšce asi 3 555 m. Vrcholový kužel Teide se zvedá hned nad ní, jenže ten den byl vrchol kvůli špatnému počasí pro nehorolezce zavřený, takže La Rambleta byla naším nejvyšším bodem. Zůstali jsme aspoň na večerní světlo nad mraky a pak sestupovali kolem jeskyně Cueva del Hielo a chaty. Slunce tu koncem listopadu zapadá kolem 18:10, takže většinu dlouhého sestupu kolem Huevos del Teide, obřích lávových koulí pod kuželem, jsme šli potmě. Zastavili jsme se ve 20:14 ve výšce asi 2 230 m na severovýchodní straně Montaña Blanca. Za den to dělalo 25 km, zhruba 1 650 m nahoru a 1 550 m dolů.

Čtvrtý den: El Portillo a dolů k La Caldeře

Ráno jsme došli do El Portilla, severovýchodní brány národního parku, a dali si tam dlouhou pauzu. Kolem půl jedenácté jsme se napojili na GR 131 směrem na sever. Tenhle úsek kopíruje starou Camino de Chasna, která z parku klesá do borového lesa kolem Bujero del Agua k odpočívadlu s přístřeškem Cruz del Dornajito, kde jsme kolem jedné stavěli. Pod stromy se otevírá výhled přes údolí Orotava až k moři a Teide máte celou cestu za zády. V půl třetí jsme byli v Aguamanse, asi v 1 000 m. Pozdě odpoledne jsme přidali ještě 1,7 km po SL-TF 81, Camino de la Orilla del Monte, kolem rekreačního areálu La Caldera k přístřešku Choza de Pedro Gil v 1 190 m. Celkem 19 km, asi 330 m nahoru a 1 400 m dolů.

Pátý den: po hřebeni do Las Calderetas

Nejdelší den. Od Choza de Pedro Gil stoupá GR 131 zpátky na hřeben, který se táhne středem ostrova, přes Portillo el Topo na Roques Blancos, nejvyšší bod dne ve výšce asi 1 760 m, kam jsme došli ještě před polednem. Odtud trasa pomalu ztrácí výšku na mnoha kilometrech, kolem Lomo Negro, El Gaitero, Montaña la Mesa a odpočívadla Las Canales. Vysoké kanárské borovice rámují Teide za vámi a severní pobřeží pod vámi a na stinných mechových svazích rostou růžice aeonií. Kolem pramene Salto de las Aguilillas a Cruz del Villero jsme v 17:26 došli do rekreačního areálu Las Calderetas nad El Sauzalem. Za den 24,8 km, 1 120 m nahoru a 1 330 m dolů, s pauzami skoro devět hodin.

Šestý den: do La Esperanzy

Krátká poslední etapa. Z Las Calderetas vede GR 131 vlhkým lesem chráněné krajiny Las Lagunetas, kolem Cruz de Fune a Montaña el Haya, a chvíli po desáté jsme vešli do La Esperanzy, kde trasa oficiálně začíná a končí na náměstí. Po pauze jsme ještě sešli 3 km dolů do El Ortigal. Poslední den 9 km, asi 170 m nahoru a 430 m dolů.

Dobré vědět

GR 131 na Tenerife měří 85,5 km z La Esperanzy do Arony a obvykle se dělí na pět etap: La Esperanza – La Caldera, La Caldera – El Portillo, El Portillo – Degollada de Guajara, dál do Vilafloru a nakonec do Arony. My jsme ji šli obráceně. V Las Cañadas jsme šli po odbočce GR 131.1 k Paradoru a odtud místo celé cesty Siete Cañadas přes Montaña Blanca a La Rambletu do El Portillo. Samotná etapa z Vilafloru do Arony má 17,7 km a když ji jdete jako my do kopce z Arony, čeká vás zhruba 1 400 metrů stoupání. Části národního parku, mimo jiné Siete Cañadas a GR 131.1 k Paradoru, se v určité dny zavírají kvůli odstřelu muflonů, proto si před cestou zkontrolujte stav stezek na Tenerife ON.

Od 29. listopadu 2024 potřebujete na stezku Montaña Blanca (PNT 07) mezi vrcholem Montaña Blanca a La Rambletou rezervaci přes Tenerife ON. Platí na výstup a sestup pěšky ve vybraný den, ne na vrchol a ne na lanovku. Strážci ji kontrolují spolu s dokladem totožnosti a povinnou výbavou, tedy pohorkami, dlouhými kalhotami, teplou bundou, rukavicemi, čepicí a vodou. Bez rezervace hrozí pokuta až 600 eur. Podle časového okna a místa bydliště může být rezervace placená. Na vrcholovou stezku PNT 10 Telesforo Bravo je potřeba samostatné povolení, taky přes Tenerife ON. Nová místa se otevírají každé pondělí v 7:00 kanárského času na 56 dní dopředu a každý může rezervovat jednou za 15 dní. Noc na chatě Altavista v sobě zahrnuje PNT 07 i ranní okno na PNT 10 následující den od 6 do 9.

V národním parku Teide je kempování zakázané, ve stanu, v karavanu i v autě. Spát venku bez stanu se smí jen ve čtyřech vyhrazených zónách pro bivak (Teide, Montaña Blanca, Pico Viejo a Guajara), zase s povolením z Tenerife ON. Mimo park provozuje Cabildo bezplatná tábořiště pro stany, třeba Las Calderetas, která se taky rezervují přes Tenerife ON, nejvýš 21 dní předem. Tábořiště La Caldera je od ledna 2025 zavřené kvůli lesnickým pracím, takže se před cestou podívejte na jeho stránku. Většina tábořišť leží hned u rekreačního areálu se záchody, ohništi a vodou a záchody jsou otevřené, dokud je na místě správce.

Koncem listopadu jsme měli ráno v Las Cañadas jinovatku a odpoledne nad mraky teplé slunce. Když je na Teide led nebo sníh, přidávají pravidla k povinné výbavě mačky a cepín, proto si před výstupem projděte horskou předpověď AEMET. Slunce vychází kolem 7:35 a zapadá kolem 18:10, čelovka se hodí. Na start i zpátky domů jsme jeli autobusem. Kdo chce začít v Las Cañadas, má autobusy TITSA 342 z Costa Adeje a 348 z Puerto de la Cruz, které tam jezdí jednou denně a staví u nástupu na stezku Montaña Blanca.

Nám nedělala potíže ani voda, ani výbava. To ale neznamená, že je to snadná trasa pro každého. Den na La Rambletu znamená 1 650 metrů stoupání do více než 3 500 metrů a dlouhé sestupy potom dají kolenům zabrat.